Reklamy pište SEM!!!! Pokud to nebudete dodržovat, budou IGNOROVÁNY A MAZÁNY!!!!

UPOZORNĚNÍ PRO SILENT READERS-PROSÍM PŘEČÍST A NEIGNOROVAT!!!! :-D

!!!!Jestli chcete povídky, komentujte je. Nebaví mě psát povídky, když je pak nikdo neokomentuje!!!!

Změna pravidel pro SB

Ptejte se mě, co chcete :D Ano, i já jsem si udělala ASK! :D

!!!!NOVÝ BLOG!!!!

Nevinný zloděj mého srdce-část 7.

22. září 2013 v 22:21 | Namikaze Sadako |  Nevinný zloděj mého srdce
Děééti, tleskejte mi! Tahle povídka tu nebyla tak... měsíc? No ale, já za to nemůžu. *nevinný obličejík a úsměv* když on tenhle díl se mi tak zasraně blbě psal... Totiž... Sorry, děcka, ale já totálně nevím, jak probíhá soudní přelíčení :D :D Proto se omlouvám za ty kydy, co jsem tam napsala :D :D Ale při té blbé škole člověk ani nemá čas juknout se na net, jak jsem to dělávala vždy, když jsem potřebovala do povídky něco, o čem jsem věděla úplné hovno. Tak jako, my měli v prváku právo, ale to se soudních přelíčení ani nedotklo, že? Ne jak kámoš, který studuje právo a chodil na praxi na náslechy k soudu. Ale s tím se nevidíme, páč on bydlí v Kopru, já v Brušperku, což je sice půl hodiny cesty cca, ale s tou naší dojebanou školou a dojebanými busy, které tam jezdí raz za den a mými dojebanými penězi, které věčně nejsou... to prostě dopadlo tak, že jsme se viděli naposledy vloni o prázdninách v čajce. Jo, ještě jsem ho náhodně potkala na Sokratovi, kam jsem chodila na přípravné kurzy na přijímačky na univerzitu (které jsem stejnak nedala, tak to bylo k hovnu :D )
No, tak to vidíte, děcka. Nejradši bych ten díl přeskočila a jebla sem rovnou ten osmý, ale to byste si museli počkat zase bůhvíjak dlouho :D Nápady sice jsou, rozepsaný je, ale čas není :D A navíc, dopadlo by to ještě katastrofálněji, páč vynechat celý díl a pak tam napsat jen "soudní přelíčení dopadlo tak a tak"... to napíše jen nějaký fakt antitalent na povídky :D
No, já radši těch keců nechám. Ne! Ještě jsem vám chtěla říct, že jsem byla dnes venku s Lulinou a bylo vám to v píči :D :D :D To víte, když se sejdou dva jeblí raci (a jeden ještě navíc bez péra), tak to má úroveň na psychiatrii :D Prostě... bubble tea, kuličky, tužky, péra, propisky, fixy, tašky, vánoční papíry, dětičky, nepedofilové-pedofilové, náušnice, plyšáci, Heebum, Zhou Mi, Eunhyuk a či já vím jací Korejci ještě, roztomilost, udělaný sýr, dětičky se nežerou, korbačiky, Cassiopeia, Kiss Me, Shawol, ELF, BBC, Inspirits, Block A5 :'DDDDD (já byla tak v piči z toho, že na tom bloku není místo toho A5 písmenko B :D), Iris a TOP, sluchátka, notebooky, obaly na ně, netbooky a chlap, co o nich hodinu vyprávěl a zakončil to (aspoň pro nás) slovy "nejvymakanější tablet na světě". :D :D :D :D Fakt v piči, to ohlídání mobilů ve Futuru :D :D :D :D
No, ale já už sem radši hodím ten díl, aby těch keců nakonec nebylo více jak keců v povídce :D :D :D Jo! A ještě něco. Nakazila jsem ji touhle songou :D Omoo, ale ten Lee Joon v 2:04, já scypla ale totálně... nezachránila mě ani tuna krevních konzerv :3
Ale teď už fakt k povídce nebo ty kecy tu fakt budou delší jak ta povídka :D :D :D :D (kurva, tak teď mi málem ten můj už tak polorozbitý noťas jebnul na zem, měla jsem co dělat, ať ho chytím -.- fuu, to mi teda ale spad balvan ze srdce... páč jako, on má 5 let a podle toho to vypadá :D a už jednou byl v opravně :D )

Warning: still none. Kill me my dear children :D

Zico jen vyvalil oči. T-tohle, že byl on?!
"J-já..."
"Chtěl jste to slyšet. Nicméně ani amnézie zřejmě nezabrání vašemu soudu a nastupu do vězení a to hned, jak se uzdravíte."
Jiho hleděl do toho hnusně bílého stropu nad sebou. Tak on půjde do vězení... Z očí mu na polštář vyteklo pár slz a na ramenou pocítil šílenou tíhu.
"Já... Nechci," šeptl zoufale. Necítil se vinen. Proč by měl? Nepamatoval si to a i tak měl v plánu začít nový život. Co mu taky zbývalo, že? Ale takhle ho teda začínat nechtěl.
"Bohužel. Zákony jsou zákony."


O pár týdnů později:
Místnost, ve které se nacházela jen jedna ubohá pryčna s dekou a polštářem. Zico na ní seděl a oknem koukal ven. Dvířka okna tvořily mříže a vůbec, z této místnosti se nešlo jen tak dostat ven, protože na dveřích taky byly mříže. Ano, byla to cela. Tak přece ho strčili do basy. Ale... On si přece nepamatoval, že by udělal něco špatného, tak proč tu kurva je? Šel ke dveřím, prsty obtočil kolem mříží a zadíval se na chodbu. Kdyby aspoň v protější cele nebyl ten fracek... Zico nechápal, proč zrovna on se k němu choval tak odměřeně. Jistě, byla to věznice a všichni se tady k sobě chovali hnusně. Ale zrovna tenhle nejvíc a Zica štvalo, že musí mít celu zrovna naproti němu. Navíc, k jiným vězňům se takhle nechoval. Spíš se jich držel stranou a snažil se moc si jich nevšímat.
"Ty, hej! Park Kyung-ssi! Proč se ke mně chováš takhle?" křiknul po něm. Nedalo mu to a musel se ho zeptat. Kyung se na něj jen znechuceně podíval. To si snad dělá srandu, ne?!
"Tak poslouchej, ty hajzle. Ty si ze mně tu srandu dělat přestaneš. Ty moc dobře víš, proč tu jsem a proč tu jsi ty. Oba tu nechceme být, ovšem s tím rozdílem, že já už se začal napravovat. Předtím než nás zabásli."
"Ale... Já to fakt nevím."
"Máš Alzheimera, bo co?!" zařval na něj už Kyung. Pěkně ho s tím už sral, s tím, jak se furt dělal, že neví, proč tu je. Zico se na něj vyděšeně podíval. Asi by mu to konečně měl říct, ne? Kyung vypadá, že ho zná z dřívějška.
"No... To ne, ale mám amnézii."
"Nevěřím ti."
"A jak myslíš, že bych se k tobě jinak choval, kdybych měl paměť? Podle toho, co mi řekli policajti, jsem byl pěkný floutek. Tak bych asi na tebe byl taky hnusný, kdybych..."
"Nech si ty sračky pro sebe, jo? Já ti stejně nevěřím a neuvěřím ti, dokud nebudu mít dost dobré důkazy o tom, že to, co tu meleš, je pravda," skočil mu starší z nich do řeči. Zico jen vyjeveně čuměl. Musel být fakt hajzl a ten týpek s ním musel mít co do činění, když se k němu choval takhle. Sednul si na pryčnu a sklíčeně se lokty opřel o kolena. Jak mu má sakra dokázat, že si z něho srandu nedělá? Pozoroval ho, jak šel a vzteky kopnul do mříží.
"Ale ale, no tak. Uklidněte se, pane Park," ozval se dozorce, který měl v ten den službu. Kyung také seděl na pryčně a byl pěkně naštvaný. Nejen, že ho zabásli. Oni do protější cely ještě strčili toho hajzla, který si z něho navíc dělá srandu s tím, že neví, proč tu je! Vtom ale na chodbě uviděl nějaký humbuk. Spatřil dva policajty a...
"Já do té basy nechci, slyšíte?!"
"Ale půjdeš tam a když ne po dobrém, tak po zlém a koukej spolupracovat nebo tě šoupnem rovnou na samotku!"
"Ale..."
"Drž hubu, Jaehyo!" řekl mu jeden z policajtů, který byl starší, a strčil ho do cely přímo vedle Kyunga. Jaehyo vztekle zašarpal s mřížemi, až to zarachotilo.
"Do prdele s vámi!" zařval za policajty, kteří zmizli. Za chvíli ale přišli jiní, tentokrát s Taeilem, Jihoonem a Minhyukem. Některé tu přemístili z jiných cel, druhé zrovna zatkli. Každý vztekle nadával nebo sklíčeně seděl na pryčně. Nikdo z nich se s tímhle osudem nemohl smířit, nikdo. Mohli si užívat života, nepracovat, spát s kým chtěli, chlastat, kouřit, fetovat, dělat mejdany a místo toho sedí tady.
"Kyungu! Ty zrádče!" kopnul do mříží sousedících s jeho celou. Neměl tu krysu rád. Nenáviděl ho za to práskačství. I když... Na jednu věc by vlastně Kyungie dobrý byl... Jaehyo se perverzně pousmál. Malý nevinný Kyungie... No, zas tak nevinný nebyl, za co by jinak skončil v base, že? Ale beztak ještě s nikým nespal... Nebo na to aspoň vypadal.
Kyung na něj vyděšeně pohlédl. Co ten zas chce? Ten mu tu teda chyběl. Vysvobození přišlo po chvilce, kdy se tam objevil dozorce a oznámil Kyungovi, že má návštěvu. Kyung dobře věděl, kdo to je. Když ale vešel do návštěvní místnosti, neudržel se a rozplakal se. Tolik ho chtěl obejmout, tolik. Tolik ho chtěl políbit. Tolik chtěl cítit jeho doteky, jeho teplo... Slyšet jeho něžný sametový hlásek... Ale bránilo mu v tom to pitomé sklo.
"Kyungie, neplač," řekl mu do telefonu Kwon. Bolelo ho to, když svou lásku viděl takhle. Moc ho to bolelo. Až se mu taky chtělo brečet. Přes sklo spojil svou dlaň s tou jeho. Něžně se zadíval do těch jeho obrovských kukadel zalitých slzami. Chtělo se mu brečet při tom pohledu na ně.
"Kwonnie, lásko... Víš, koho strčili naproti mé věznice?" pošeptal mu do telefonu. Kwon pozorně naslouchal.
"Koho?"
"Zbytek mojí bývalé bandy. Ale Zico, náš leader, si ze mě dělá prdel v tom, že ztratil paměť nebo co."
"Děláš si srandu?"
"Ne," šeptal stále Kyung. Chtěl zas něco říct, ale vtom je zarazil policajt.
"Hej! Žádné tajnosti! Vy dva, co si to tam šuškáte?! Žádné tajnosti říkám!"
Oba ho ale vřele ignorovali.
"Zítra bude soudní přelíčení. Doufám, že to dopadne dobře," seděl tam Kyung zdrceně.
"Já vím, lásko. Neboj se. Já stojím při tobě," usmál se na něho. Měl takovou chuť ho obejmout.

Další den:
Soudní síň, hrobové ticho. Ponurou atmosféru narušilo klepnutí kladívka o stůl. Rozléhalo se soudní síní jako nějaká do morku kostí mrazící ozvěna. Zvuk došel i ke Kyungovi, který seděl na lavici, spoutaný. Sklopené oči, shrbený, dlaně mezi koleny, propletené mezi sebou. Vedle něj seděli ostatní členové gangu. Soudní přelíčení právě začalo.
"Prosím, ať mě zprostí viny, ať mě zprostí viny!" šeptal si pro sebe neslyšně. Koutkem oka sledoval U Kwona. Ten nevypadal o nic moc lépe a taky na něj pohlédl. Mrknul na něj, aby mu dodal odvahu, ale nepomohlo to. Kyung byl z toho nervózní čím dál víc. Z myšlenek ho ale vytrhl soudce.
"Pánové Park Kyung, Ahn Jaehyo, Lee Taeil, Pyo Jihoon, Lee Minhyuk a Woo Jiho. Byli jste shledáni vinnými pro krádeže a loupežná přepadení. Byli jste umístěn do vyšetřovací vazby a toto soudní přelíčení nyní rozhodne o výši vašeho trestu. Máte nějaké námitky?"
Kyung nejprve seděl jako zmrazený než na něj Yukwon nenápadně mrknul.
"A-ano, ctihodnosti," řekl roztřeseným hlasem, "Pokud je to možné, chci svědčit proti zbývajícím členům a dokázat to, že jsem již s tímto způsobem života skončil."
Všichni vyvalili oči. To bylo neslýchané!
"Ten skrček," procedil Jaehyo mezi zuby a zaťal dlaně v pěsti. Tohle mu nedaruje!"
"Máte snad nějaké důkazy, které by mohly ovlivnit rozsudek?"
"Ano, ctihodnosti."
"V tom případě prosím o předložení."
"Ctihodnosti, důkazy může předložit můj přítel Kim Yukwon."
Yukwon vstal a vytáhl flash disk, který předložil soudci.
"Ctihodnosti, zde jsou záznamy ze skryté kamery v mém domě, kam mi pan Park přišel vrátit telefon, který mi ukradl a poškodil v něm GPS navigaci. Tu ovšem dobrovolně opravil," řekl při předkládání a posadil se zpátky.
"Děkuji. Nyní si tyto záznamy tedy přehrajeme," řekl soudce. Vzal flashku s videy a pustil je. To, co tam všichni spatřili, dokázalo Kyungovo tvrzení. Chvíli se to ještě probíralo a potom soudce řekl:
"A nyní přejdeme k otázce zbývajících členů. Je pravda, že věci, které nakradli, prodávali na ebay a černém trhu?"
"Ano, vaše ctihodnosti," řekl Kyung. Pak ale zkoprněl. Vždyť doprdele proti nim nemá žádné důkazy! Jak to jen do hajzlu dokáže?! Jak kurva dokáže svou nevinu?! Nejistě se rozhlédl po soudní síni. Viděl však Kwona, který na něj mrknul. Něco ho napadlo. Je to sice nelogické, ale co když má Kwonnie nějaké důkazy proti nim? Svitla mu malá naděje.
"Máte nějaké důkazy?"
Kyung se znovu podíval na svého přítele, který mu tentokrát mírně přikývnul. To snad není možné! Kde je vzal?!
"Ctihodnosti, důkazy má opět můj přítel."
"V pořádku. Prosím tedy o předložení."
Yukwon tedy vytáhl doličné předměty a Kyung se nestačil divit. Všechno to byly kopie faktur na zboží, které tam dál Jaehyo, věci, co dokazovaly, že prodávali na černém trhu, a taky fotografie z kamer na dálnici, po které tam jezdili. Kde to sakra jen vzal?!
"V tom případě můžeme vynést rozsudek."
Kyung jen napjatě seděl a poslouchal. Prosil Boha, ať ho propustí. Nervy měl na drátku. Třásl se. Ucítil, jak Kwonnie nenápadně stiskl jeho dlaň. To příjemné teplo ho aspoň na chvíli uklidnilo. Srdce cítil až v krku a bylo mu na zvracení. Skoro omdlel. Nejistě se podíval na svého přítele. Kwonovi z toho pohledu ale málem puklo srdce. Zračila se v něm... Tak zoufalá prosba o svobodu... Byl celý bledý a vyděšený...
"Kyungie, prosím... Ať tě zprostí té viny... Ty si tu basu rozhodně nezasloužíš. Nezasloužíš... Fakt...," napadlo ho v situaci, kdy se snažil nerozbrečet se. Vtom se ale ozvalo zaklepání a oba vzhlédli.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kaspareq582 kaspareq582 | E-mail | Web | 24. září 2013 v 14:42 | Reagovat

Héééééééééééééj týýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý!Joooooo TY!Proč to píšeš takhle?HM? :D Já chcu další díl! :D Šup šup! Já nejsem líná...jo? :D Jen..oka jsem :D A já bych chtěla psát...Jenže...JENŽE :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama