Musím se tu vypsat, prostě musím. To jinak nejde, jinak by se mi rozskočila hlava, jak mě po dnešku bolí. Prostě ráno se pohádám s matkou. Fajn, připomenu jí, aby mi vyprala mikiny, jelikož nemám v čem chodit. Seřvala mě, že ona tu dělá všecko a kdesi cosi. Přitom kdo včera uklidil v koupelně? Kdo jí vysál v ložnici, protože ty koberce už byly hnusné a než ona by to vysála, tak by byly druhé Vánoce? No, jebat tohle, to je u nás na denním pořádku. Možná proto mě ta hlava tak bolí, nesnáším hádky.
Jdu do autobusu. Cestu do školy musím přežít bez mé závislosti-hudbě ve sluchátkách, protože jsem je někde ztratila a nejsou k nalezení xD Ono se vám to řekne, že to jde přežít, ale když to posloucháte každý den a navíc se u toho báječně odreagováváte, tak je to v pytli, když ty sluchátka nemáte xD Blbečci, nechtějí mě. Dostaly nožičky, ručičky a křídla a odešly na nich a uletěly na ručičkách a nožičkách. Nasrat.
Pohoda, klídek. Jen do té doby, než jsme měli podnikovou ekonomiku. Já na ní byla poprvé, protože jsem minule byla u doktora. Už jen ta hláška té s prominutím čubky o tom, že jsem 4 hodiny trávila u doktora, mě měla varovat, co ta kráva bude zač. Jako, ona chytrá jak rádio a nenapadne ji, že každý nebydlí v Ostravě nebo v jiném městě a je z jiného okresu než kde je ta škola a bydlí na dědině, takže za tím doktorem musí dojíždět a autobusy mu tam jezdí asi tak často, jak když se Fugaku směje. A ještě u toho doktora je objednaný na deset a stejně tam stvrdne půl dne než se dostane na řadu.
No, ale ještě víc mě dostala, když mě vyvolala, ať vypočítám roční odpis dlouhodobého majetku nebo co to byl za příklad. Nechápala jsem to, tak jsem ji poprosila, ať mi to vysvětlí. Hnusně mě odbyla, že doučování nedává. A Kikinu prý minule taky. Jako, nechápu ty vysokoškolské profesory. Nestarají se o nás a informace si máme zjišťovat sami. Ale přitom když se JÁ SAMA zeptám toho profesora, tak si tu informaci taky zjistím, ne? A jemu to může být jedno, jestli si ji zjistím od něj nebo nějakým jiným způsobem, ne? A vrchol všeho bylo, když jsem si nasadila brýle, abych na tabuli viděla napsaný ten vzoreček pro výpočet toho příkladu. Ta kráva se mi normálně smála, že ty brýle mám. Jako, já nasraná z toho rána a tím, jak se ke mně zachovala a ona tohle. V kapse se mi začala otvírat kudla.
A cviko bylo podobné. Jsme rozděleni do skupin a zrovna v naší skupině se sešli lidi, kteří toho z ekonomiky a účtování zrovna moc neuměli, akorát Verča, která má vystudovanou obchodku. Takže to vypadalo asi takhle: celou hodinu jsme každý řešili jeden příklad. A ta čubka tam za katedrou pak od nás vyvolala zrovna Ejtyho, který chyběl na přednášce, kde se všecky ty příklady probíraly. On tam u tabule strávil skoro celé cviko a pak nás ta čubka přišla zkontrolovat. Řekla ostatním, že můžou jít a nám asi o polovinu zkrátila přestávku. No ale aspoň jsem konečně pochopila, jak se ty odpisy a všechno počítá.
Chudák Verča, tu z toho bolela hlava ještě celou informatiku a my s Ejtym jsme se domluvili, že jestli si na nás zasedne, tak jí ze života uděláme takové peklo, které ještě nezažila. Já jsem takových starých rašplí měla na všech těch školách dost a už jich mám teda plné zuby.
Ty vole, hlavu mám z ní těžší než Aizenovo ego...
